Izraelská centrální banka v neděli varovala před ekonomickými škodami, pokud se do armády země nepřipojí více ultraortodoxních židovských mužů, čímž se zabývala sporná otázka, která způsobila roztržku ve válečné vládě premiéra Benjamina Netanjahua.
Ve své výroční zprávě za rok 2023 centrální banka uvedla, že izraelská válka proti palestinské islamistické skupině Hamas v Gaze, která začala 7. října, zdůraznila personální potřeby armády a přidala zátěž pro ekonomiku kvůli prudce narůstajícímu počtu dnů služby. které budou vyžadovány jak pro brance, tak pro vojáky v záloze. To prý zhoršuje ekonomický výkon vojáků i zaměstnání manžela/manželky. "Jak je břemeno vojenské služby rozděleno mezi vyšší počet vojáků... ekonomický dopad na každého z nich klesá, stejně jako celkový dopad na ekonomiku," uvedla Bank of Israel. "Rozšíření okruhu vojenského personálu o ultraortodoxní populaci.... proto umožní reagovat na rostoucí potřeby obrany a zároveň zmírnit dopad na personál a ekonomiku." Netanjahuova vláda v únoru uvedla, že bude hledat způsob, jak ukončit výjimky z vojenské služby pro ultraortodoxní Židy, které se datují od založení Izraele v roce 1948, aby se válečná zátěž spravedlivěji rozložila napříč společností. Rozhodnutí se ale setkalo s odporem ultraortodoxních židovských stran a vytvořilo rozkol v koalici.
V neděli měla vláda přijít s legislativou k vyřešení problému, ale Netanjahu na poslední chvíli podal k Nejvyššímu soudu žádost o 30denní odklad.
.@VOTA2 roky2Y
